---

Přídavná jména

5. třída

Přídavná jména jsou ohebným (lze je skloňovat) slovním druhem. Ptáme se na ně: Jaký? Který? Čí?
Vyjadřují vlastnosti a blíže určují význam podstatných jmen.
Např. Sluneční svit - přídavné jméno sluneční nám dává informaci o tom, jaký ten svit je. 

U přídavných jmen určujeme pád, číslo, rod, druh (tvrdé, měkké, přivlastňovací), vzor (mladý, jarní, otcův, matčin).

PÁD - pro správné určení pádu je důležité se správně zeptat pádovou otázku. V češtině rozlišujeme 7. pádů. Podle správného pádu a vzoru určujeme správnou koncovku přídavného jména.

	č.j.	č.mn.
1. Kdo? Co?  (neživotné)	Krásný (sněhulák)	Krásní (sněhuláci)  Krásné (keře)
2. Bez koho, čeho?	Krásného (sněhuláka)	Krásných (sněhulákům)
3. Ke komu, čemu?	Krásnému (sněhulákovi)	Krásným (sněhulákům)
4. Pro koho, co?  (neživotný)	Krásného (sněhuláka)  Krásný (keř)	Krásné (sněhuláky)
5. Oslovujeme, voláme.  (neživotné)	Krásný (sněhuláku)!	Krásní (sněhuláci)!   Krásné (keře)!
6. O kom, o čem?	Krásném (sněhulákovi)	Krásných (sněhulácích)
7. S kým, s čím?	Krásným (sněhulákem)	Krásnými (sněhuláky)

 

ČÍSLO - rozlišujeme číslo jednotné a číslo množné. Od čísla se odvíjí tvar a koncovka slova. Číslo podstatného jména zjistíme tak, že si na něj ukážeme ten, ta, to (jednotné číslo), ty, ta, ti (množné číslo). Pří určování, zda-li jde o jednotné nebo množné číslo se zaměříme na podstatné jméno, které přídavné jméno rozvíjí.

Např. 
Jednotné číslo - (jeden, ten) malinký (kocour), hnědý (kojot), hubený (Honza), úzký (stůl), pokorný (chlapec).
Množné číslo - (ti) malincí (kocouři), hnědí (kojoti), hubení (Honzové), úzké (stoly), pokorní (chlapci).

ROD - rozlišujeme mužský, ženský a střední rod. Stejně jako u čísla jednotného a množného, i u rodu přídavného jména je klíčový rod podstatného jména, se kterým se rod přídavného jména shoduje. Přesný rod určíme podle ukazatele ten (mužský), ta (ženský) a to (střední), případně v množném čísle ti (mužský), ty (ženský) a ta (střední), stejně jako u čísla.

Pouze u mužského ještě následně určujeme mužský rod životný a mužský rod neživotný. Tvar přídavného jména se v rodě životném a neživotném mění. 

Životnost určíme tak, že se na podstatné jméno za daným přídavným jménem zeptáme v 1. a ve 4. pádě. Pokud podstatné jméno zůstává ve stejném tvaru, jde o podstatné jméno neživotné, ale pokud se jeho tvar změní, je podstatné jméno mužského rodu životného. 
Např.
Skleněný dům 
1. pád Kdo, co? Skleněný dům
4. pád Koho, co? Skleněný dům (neživotné)

Bílý sněhulák 
1. pád Kdo, co? Bílý sněhulák
4. pád Koho, co? Bílého sněhuláka (životné)

Životnost rodu mužského se nemusí shodovat se skutečnou životností, protože například bílý sněhulák či dřevěný strašák jsou rodu životného, i když ve skutečnosti nežijí. 

DRUH A VZOR
Správný vzor přídavnému jménu přiřadíme podle příslušného druhu. Nejprve tedy zjistíme, zda-li jde o měkké, tvrdé nebo přivlastňovací přídavné jméno. 

Měkké (vzor jarní) poznáme podle měkkého -i na konci přídavného jména v 1. pádě jednotného čísla rodu mužského, které se v ostatních rodech nemění.
Např. zimní stadion, zimní koule, zimní doupě. 

Tvrdé (vzor mladý) poznáme naopak podle tvrdého -y na konci přídavného jména v 1. pádě jednotného čísla mužského rodu. Tvrdá přídavná jména se v jednotlivých rodech mění.
Např. hezký muž, hezká žena, hezké dítě.

Přivlastňovací (vzor otcův, matčin) poznáme podle koncovek -ova, -ovo, -ův v 1. pádě jednotného čísla. 
Např. sousedova ruka, sousedovo auto, sousedův televizor.

Příklady určování pádu, čísla, rodu, druhu a vzoru u přídavných jmen:
1. Kvůli distančnímu studiu jsme nemohli jet se třídou na výlet. (Distančnímu - 3.p., č.j., r.st., měkké, jarní.)
2. Letní je nejlepším obdobím v roce. (Nejlepším - 7.p., č.j., r.st., měkké, jarní.)
3. Nesnášel jsem je, ale pak jsem se s kozím mlékem nějak sžil. (Kozím - 7.p., č.j., r.st., měkké, jarní.)
4. Nebyl ani listopad, ale venku to vypadalo na pěkně mrazivý den. (Mrazivý - 4.p., č.j., r.m.- neživotný, tvrdé, mladý.)
5. Celý den se mluvilo jen o Katčiných objevech. (Katčiných - 6.p., č.mn., r.m.-neživotný, přivlastňovací, matčin.)