---

Podstatná jména

5. třída

Podstatná jména patří mezi ohebný (lze je skloňovat) slovní druh.

Poznáme je podle toho, že si na ně ukážeme pomocí ten (Marek), to (dítě), ta (paní), ti (muži), ty (ženy), ta (poselství).

Podstatné jméno je název osoby (učitel), zvířete (kůň), věci (polštář), rostliny (fíkus), děje (déšť) či vlastnosti (chrabrost). 

U každého podstatného jména určujeme pád (1.-7. pád), číslo (jednotné a množné), rod (mužský- životný/neživotný, ženský, střední) a vzor (mužský životný - pán, muž, předseda, soudce, mužský neživotný - hrad, stroj, ženský - žena, růže, píseň, kost, střední - město, moře, kuře, stavení).

Pád
- pro správné určení pádu je důležité se správně zeptat pádovou otázku. V češtině rozlišujeme 7 pádů.

	č.j.	č.mn.
Kdo, co? Koho, čeho? Komu, čemu? Koho,co? Oslovujeme, voláme. O kom, o čem? S kým, čím?	Koza Kozu Koze Kozu Kozo! Koze Kozou	Kozy Kozy Kozám Kozy Kozy! Kozách Kozama

Číslo
- rozlišujeme číslo jednotné a číslo množné. Od čísla se odvíjí tvar slova. Číslo podstatného jména zjistíme tak, že si na něj ukážeme ten, ta, to (jednotné číslo), ty, ta, ti (množné číslo). 

Např.:
Jednotné číslo - (jeden, ten) pes, kojot, Marek, kluk, buddhista.
Množné číslo - (ti) psi, kojoti, Marci, kluci, buddhisté. 

Rod
- rozlišujeme mužský, ženský a střední rod. Přesný rod určíme podle ukazatele ten (mužský), ta (ženský) a to (střední), případně v množném čísle ti (mužský), ty (ženský) a ta (střední).

Pouze u mužského ještě následně určujeme mužský rod životný a mužský rod neživotný.
Životnost určíme tak, že se na dané podstatné jméno zeptáme v 1. a ve 4. pádě. Pokud podstatné jméno zůstává ve stejném tvaru, jde o podstatné jméno neživotné, ale pokud se jeho tvar změní, je podstatné jméno mužského rodu životného. 

Např.
Strom 
1. pád Kdo, co? Strom
4. pád Koho, co? Strom (neživotné)

Nebožtík 
1. pád Kdo, co? Nebožtík
4. pád Koho, co? Nebožtíka (životné)

Životnost rodu mužského se nemusí shodovat se skutečnou životností, protože například sněhulák či strašák jsou rodu životného, i když ve skutečnosti nežijí. 

Určení rodu a jeho životnosti je velmi důležité i pro následné přiřazování příslušného vzoru.

Vzor
- v českém jazyce dělíme vzory mužského, ženského a středního rodu.
Každý vzor zastupuje celou řadu podstatných jmen a koncovky vzorů se s jednotlivými skupinami podstatných jmen shodují (až na výjimky). 

Správný vzor k danému podstatnému jménu přiřadíme tak, že zaprvé určíme rod podstatného jména (např.: stůl - rod mužský, TEN stůl) a zadruhé se na dané podstatné jméno zeptáme otázkou 2. pádu - Bez koho, čeho? Bez stolu (bez hradu). Vzor podstatného jména stůl je hrad. Pro správné určení vzoru podstatného jména je nutné nejprve znát všechny vzory mužského, ženského i středního rodu. 

Příklady určování pádu, čísla, rodu a vzoru u podstatných jmen:
1. Dáme si dnes u táboráku buřty. (Buřty - 4.p., č.mn., r.m.- neživotný, vzor hrad.)
2. Ve výtvarné výchově dnes kreslíme pouze tužkou. (Tužkou - 7.p., č.j., r.ž., vzor žena.)
3. Věrnost je ve vztahu to nejdůležitější. (Věrnost - 1.p., č.j., r.ž., vzor kost.)
4. Na našich zahradách každé jaro poletují motýli. (Zahradách - 6.p., č.mn., r.ž., vzor žena. )

 

Druhy podstatných jmen

Obecná - píší se s malým počátečním písmenem a označují osobu, zvíře či věc pouze obecně.
Např. osoba, hora, sůl, pes, noviny, vesnice.

Vlastní - označují určitou osobu, zvíře, věc a píšeme je s velkým počátečním písmenem.
Např. Amálie, Vojta, Sněžka, Krkonoše, Brno, České Budějovice, Blesk.

                    X

Konkrétní - mezi konkrétní podstatná jména patří osoby, zvířata, věci, nositelé vlastností a dějů.
Např. propiska, Hana, Jiří, kočka, pstruh, váza, stůl.

Abstraktní - mezi abstraktní podstatná jména patří názvy dějů, vztahů, vlastností či suševních vztahů.
Např. žárlivost, chůze, bdění, nedočkavost.