---

Doplněk

7. třída

Ve větě se ze všech větných členů vyskytuje nejméně často. Spolu s předmětem, přívlastkem a příslovečným určení patří mezi rozvíjející větné členy. Doplněk závisí na podstatném jméně a zároveň na slovese (zpravidla v přísudku).

Vyjadřuje vlastnost, kterou má podstatné jméno za jistého děje nebo která se mu dějem přisuzuje. Také se vyjadřuje podstatným jménem, často v sedmém pádě prostém nebo v pádě předložkovém.  Ptáme se na něj: Jaký? Jako kdo? Jako co? Jak? Kým, čím? Atd.

Např.: 
Jan viděl Romana unaveného. Jaký byl Roman? Unavený. Jak Jan Romana viděl? Unaveného. 
Jiří byl zvolen prezidentem. Kým byl Jiří? Prezidentem. Kým byl zvolen? Prezidentem.

Ve větě může být vyjádřen podstatným jménem (Klára ukázala maminku Tomášovi.), přídavným jménem (Petr viděl Elišku překvapenou.), zájmenem (Marek to udělal sám.), číslovkou (Vítěz je vždy první.), příslovcem (Silnice domů byla klikatá.), infinitivem slovesa (Neviděla ji plakat.)
 
POZOR
(Pozor na pořádek slov ve větě!)
Přívlastek si lze splést s doplňkem! Ovšem přívlastek je větě těsně u podstatného jména, kdežto doplněk je vzdálený a bývá často na konci věty. Navíc doplněk se váže na substantivum i sloveso.

Přívlastek	Bosé dívky utíkaly.
Doplněk	Dívky utíkaly bosy.

 

9. třída

Doplněk může být holý, rozvitý a několikanásobný:

Holý - Vrátila se udivena.
Rozvinutý - Stála úplně udivena.
Několikanásobný - Vrátila se spokojená a šťastná.
                                          
Doplněk je možné dělit na:

shodný	x	neshodný
volný	x	těsný
subjektový	x	objektový

Doplněk shodný - jestliže se doplněk shoduje s podstatným nebo jiným jménem, k němuž se vztahuje, jde o doplněk shodný.
Např: 
Honza přišel na oslavu sám.
Tatínek se vrátil hodně naštvaný.

Doplněk neshodný - je-li doplněk v jiném pádě než jeho řídící jméno (ke kterému se vztahuje), jedná se doplněk neshodný, který je v 7. pádě.
Např: 
Myslivec nazýval její styl práce se zvěří pytláctvím.
Nečekaně se stala prababičkou.
 
Doplněk volný - odděluje se interpunkčním znaménkem. Má charakter polovětné konstrukce.
Např:
Seděla u stolu, smutná a naštvaná.

Doplněk těsný - je pevně začleněn do věty a neodděluje se interpunkčním znaménkem, protože jeho vynecháním by věta ztratila svůj smysl.
Např:
Seděla u stolu smutná a naštvaná.
 
Doplněk subjektový - závisí na podmětu (subjektu) a přísudku. Bývá převážně v 1. pádě.
Např:
Dan se vrátil nemocný.

Doplněk objektový - závisí na předmětu (objektu) a přísudku.
Např:
Našla Karla nemocného.