---

Přívlastek

5. třída

Přívlastek spolu s předmětem, příslovečným určení a doplňkem patří mezi rozvíjející větné členy. Přívlastek závisí na podstatném jménu a blíže určuje (omezuje) jeho význam. Je často vyjádřen přídavným jménem, ale může být také podstatným jménem (Krása podzimu.), zájmenem (Moje třída.), číslovkou (Pět studentů.), příslovcem (Místo dole.) a infinitivem (Touha zvítězit.).

Na přívlastek se ptáme: Jaký? Který? Čí?
Např.: 
Křičící dítě. Jaké dítě? (křičící)
Cesta domů. Jaká cesta? (domů)
Natálčiny korálky. Čí korálky? (Natálčiny)

 

Přívlastek může být holý, rozvitý, postupně rozvíjející a několikanásobný.

Holý - nerozvitý žádným větným členem.
Např: 
Červené květy. Krásná dívka.

Rozvitý - základem bývá rozvíjené adjektivum.
Např: 
Naše velká rodina. Lesní dřevěná chata.

Postupně rozvíjející - je rozvíjen postupně. Konkrétní podstatné jméno je nejprve rozvíjeno jedním přívlastkem, celé toto spojení je poté rozvito dalším přívlastkem. Pořadí členů není možné libovolně měnit, protože pořadí má nějaký význam. Neoddělují se čárkou.
Např.: 
Nejznámější současný zpěvák. Levná letecká doprava. Chráněná krajinná oblast.

Několikanásobný - označuje několik spojených přívlastků, které jsou si významově blízké. Jsou oddělena čárkou nebo spojkou souřadící a lze je libovolně měnit.
Např.: 
Žluté, zelené a modré květy. Vysocí a nízcí lidé. (možno zaměnit: Nízcí a vysocí lidé)

 

7. třída

Přívlastek je možné rozdělit na:

Přívlastek shodný	x	Přívlastek neshodný
Přívlastek volný	x	Přívlastek těsný
Přístavek

Přívlastek shodný - je vyjádřen přídavným jménem nebo zájmenem, případně číslovkou a s řídícím podstatným jménem se shoduje v pádě, čísle a rodě.
Např:
české lyže, lesní správa, horké maliny, první zákazník

Přívlastek neshodný - je vyjádřený podstatným jménem v nepřímém pádě prostém nebo předložkovém a s řídícím jménem se neskloňuje.
Např:
lyže z Norska, krásy hor, dar lásky, cesta lesem
 
Přívlastek volný - přívlastek volný vyjadřuje doplňující vlastnost, která ovšem není podstatná pro význam celého sdělení, informaci je možné vypustit, aniž by se změnil význam věty. Nejčastěji jde o přídavné jméno. Pořadí členů můžeme libovolně měnit. Oddělujeme jej čárkami z obou stran (tak, aby nepotřebné sdělení bylo možné vyjmout).
Např: 
Nové hřiště, dnes krásně upravené, přivítalo stovky lidí. (Informace, že hřiště je dnes krásně upravené je v podstatě zbytečná a neovlivňuje ani nemění zbytek věty).
Děti, oblečené do barevného oblečení, pouštěly papírové draky na louce. (Opět je zde informace nepodstatná a jde pouze o zprávu doplňující).

Přívlastek těsný - vyjadřuje vlastnost, která je pro celé sdělení podstatná a nelze ji vypustit bez toho, aniž by byl změněn význam věty. Přívlastek těsný neoddělujeme čárkami!
Např: 
Obraz visící uprostřed nákupního centra byl namalován slavným malířem. (jde o nezbytně nutnou informaci).
Studenti přihlášeni k výletu do Ruska se shromáždí před tělocvičnou. (Jde o podstatnou informaci, protože před tělocvičnou se mají shromáždit pouze studenti, kteří jsou přihlášeni).
 
Přístavek - přístavek je speciální kategorií v rámci přívlastku. Jedná se v podstatě o přívlastek volný, který je ale dále rozvíjen podstatným jménem, nikoliv přídavným. Často se jedná o zpřesnění významu, vysvětlení, shrnutí nebo další doplňkové informace.
Např.: 
Jaromír Jágr, český hokejista, se narodil v Kladně.
Já, Karolína Navrátilová, prohlašuji, že přijímám plnou zodpovědnost.

POZOR
Přívlastek si lze splést s doplňkem! Ovšem přívlastek je větě těsně u podstatného jména, kdežto doplněk je vzdálený a bývá často na konci věty. Navíc doplněk se váže na substantivum i sloveso.

Přívlastek	Bosé dívky utíkaly.
Doplněk	Dívky utíkaly bosy.