ČEŠTINA
Čeština - vysvětlení gramatiky
Skladba
Větné členy
Příslovečné určení
Příslovečné určení
5. třída
Vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu. Spolu s předmětem, přívlastkem a doplňkem patří mezi rozvíjející větné členy.
Příslovečné určení bývá často příslovce (plavat rychle), ale může být i podstatným jménem (trvat měsíc) nebo infinitivem (odejít se modlit).
Závisí nejčastěji na slovese, ale také na dějovém přídavném jménu a příslovci. Blíže určuje význam slovesa uvedením různých okolností, za kterých děj probíhá (místo, čas, způsob a jiné okolnosti).
Na příslovečné určení se ptáme: Kde? Kdy? Jak? Proč? Za jakým účelem? Z jaké příčiny? Za jakých podmínek? atd.
Např:
Na podzim rostla jablka. Kdy rostla jablka? Na podzim.
Na stromě rostla jablka. Kde rostla jablka? Na stromě.
Jablka rostla rychle. Jak rostla jablka? Rychle.
Přívlastek, předmět a příslovečné určení mohou rozvíjet základy všech větných členů (základních i rozvíjejících).
Příslovečné určení může být holé, rozvité a několikanásobné:
Holé - např: Klárka píše čitelně. ( Jak? Čitelně.)
Rozvité - např: Trvalo to celý týden. (Jak dlouho? Celý týden)
Několikanásobné - např: Nestalo se to na náměstí, ale na hřišti. Chcete přijet dnes nebo v pondělí?
7. třída
Příslovečné určení je možné rozlišit na:
Příslovečné určení místa: Ptáme se: Kde? Kam? Kudy? Odkud?
Např:
V lese rostou houby. Kde? V lese.
Přijeli z Olomouce. Odkud? Z Olomouce.
Příslovečné určení času: Ptáme se: Kdy? Odkdy? Dokdy? Jak dlouho?
Např:
Odjeli včera. Kdy? Včera.
V neděli jsem vařila svíčkovou. Kdy? V neděli.
Příslovečné určení způsobu a míry: Ptáme se: Jak? Jakým způsobem? Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Nakolik? Do jaké míry?
Např:
Vypadá to hezky. Jak to vypadá? Hezky.
Vypadalo to celkem hezky. Jak moc hezky to vypadalo? Celkem.
Příslovečné určení příčiny a účelu: Ptáme se: Proč? Z jaké příčiny? Za jakým účelem?
Např:
Kvůli větru nešli na výšlap. Proč nešli? Kvůli větru.
Připili si na zdraví. Za jakým účelem? Na zdraví.
Příslovečné určení podmínky a přípustky: Ptáme se: Za jaké podmínky? I přes co? Navzdory čemu?
Např:
Za deště se nikam nepůjde. Za jaké podmínky? Za deště.
Navzdory větru šla na výlet. Navzdory čemu šla na výlet? Navzdory větru.