ČEŠTINA


Čeština - vysvětlení gramatiky

Skladba

Větné členy

Příslovečné určení


Příslovečné určení

5. třída

Vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu. Spolu s předmětem, přívlastkem a doplňkem patří mezi rozvíjející větné členy.

Příslovečné určení bývá často příslovce (plavat rychle), ale může být i podstatným jménem (trvat měsíc) nebo infinitivem (odejít se modlit).

Závisí nejčastěji na slovese, ale také na dějovém přídavném jménu a příslovci. Blíže určuje význam slovesa uvedením různých okolností, za kterých děj probíhá (místo, čas, způsob a jiné okolnosti).

Na příslovečné určení se ptáme: Kde? Kdy? Jak? Proč? Za jakým účelem? Z jaké příčiny? Za jakých podmínek? atd.
Např: 
Na podzim rostla jablka. Kdy rostla jablka? Na podzim.
Na stromě rostla jablka. Kde rostla jablka? Na stromě.
Jablka rostla rychle. Jak rostla jablka? Rychle.

Přívlastek, předmět a příslovečné určení mohou rozvíjet základy všech větných členů (základních i rozvíjejících). 

Příslovečné určení může být holé, rozvité a několikanásobné:
Holé - např: Klárka píše čitelně. ( Jak? Čitelně.)
Rozvité - např: Trvalo to celý týden. (Jak dlouho? Celý týden)
Několikanásobné - např: Nestalo se to na náměstí, ale na hřišti. Chcete přijet dnes nebo v pondělí?

 

7. třída

Příslovečné určení je možné rozlišit na: 
 
Příslovečné určení místa:  Ptáme se: Kde? Kam? Kudy? Odkud?
Např:
V lese rostou houby. Kde? V lese
Přijeli z Olomouce. Odkud? Z Olomouce.

Příslovečné určení času: Ptáme se: Kdy? Odkdy? Dokdy? Jak dlouho?
Např: 
Odjeli včera. Kdy? Včera.
V neděli jsem vařila svíčkovou. Kdy? V neděli.

Příslovečné určení způsobu a míry: Ptáme se: Jak? Jakým způsobem? Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Nakolik? Do jaké míry?
Např: 
Vypadá to hezky. Jak to vypadá? Hezky.
Vypadalo to celkem hezky. Jak moc hezky to vypadalo? Celkem.

Příslovečné určení příčiny a účelu: Ptáme se: Proč? Z jaké příčiny? Za jakým účelem?
Např: 
Kvůli větru nešli na výšlap. Proč nešli? Kvůli větru.
Připili si na zdraví. Za jakým účelem? Na zdraví.

Příslovečné určení podmínky a přípustky: Ptáme se: Za jaké podmínky? I přes co? Navzdory čemu?
Např: 
Za deště se nikam nepůjde. Za jaké podmínky? Za deště.
Navzdory větru šla na výlet. Navzdory čemu šla na výlet? Navzdory větru.