---

Podmět 

5. třída

Je vždy v prvním pádě! Ptáme se na něj: KDO, CO? 
Např.: 
Na střeše je kočka. Kdo, co je na střeše? Kočka.
Babička v neděli vařila. Kdo, co vařil? Babička.

Podmět nemusí být ve větě přímo vyjádřen, protože podle tvaru slovesa poznáme, kdo nebo co je podmětem věty. 
Např.: 
Byla jsem na procházce v parku (z tvaru slovesa jasně vyplývá, že podmět jsem já).

Podmět se nevyjadřuje, je-li znám ze situace nebo ze souvislosti (pokud byl vyjádřen již v předchozí větě).
Např.: 
Pes rozkousal sedačku v obývacím pokoji. Poté chtěl rozkousat i křeslo. Když to jeho páníček zjistil, pěkně mu vynadal. (Pes - podmět, který je jasný již z první věty).

Může být vyjádřen podstatným jménem (Slunce svítí.), přídavným jménem (Sytý nenajedenému nevěří.), zájménem (Já to neudělám.), číslovkou (Ta padesátikoruna mi pomohla.), infinitivem (Pomáhat je správné.), citoslovcem (Hlasité haf se ozvalo z boudy.), příslovcem („Výborně" se neslo sálem.) a částicí (Ne je mé poslední slovo.).

Podmět může být holý, rozvitý a několikanásobný.

Holý - Autobus má dnes zpoždění.  Honzík dnes dostal ve škole jedničku.

Rozvitý - Na střeše je čerstvě napadaný sníh. (napadaný rozvíjí podmět). Moje maminka se na mě usmála. (Moje rozvíjí podmět)    

Několikanásobný - Tereza, Maruška, Hanička a Pavlínka chodí do 5. třidy. Jablko, hruška a meruňka patří mezi ovoce.

 

9. třída

Podmět také dělíme na:
Podmět všeobecný:  Jde o podmět, který ve větě není přímo určen. Lze jej nahradit za oni, ony.
Např.
U pramene léčivé vody postavili posezení.
Na vánočních trzích prodávají perníkové koření.

Podmět neurčitý: Jde o podmět, který je ve větě neznámý. Lze jej nahradit za slovo ono.
Např.: 
Ve sklepě to zašustilo.
Venku prší.