ČEŠTINA
Čeština - vysvětlení gramatiky
Skladba
Souvětí
Věty vedlejší
Druhy vět vedlejších
VEDLEJŠÍ VĚTA PODMĚTNÁ
- Druh věty vedlejší, který vyjadřuje podmět věty řídící.
- Ptáme se: Kdo? Co?
- Spojovací výrazy: kdo, co, že, aby, kdy, kam atd.
Ti, kdo chtějí jít na výšlap, musí se přihlásit nejpozději pozítří.
Není nutné, abys tam šla.
VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍSUDKOVÁ
- Vyjadřuje jmennou část přísudku věty řídící. V řídící větě je sponové sloveso.
- Ptáme se: Jaký?
- Spojovací výrazy: jako, jak, jaký atd.
Nejsi, za koho jsem tě považovala.
Bratr byl jeden z těch, kdo uměli hrát na kytaru.
VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍVLASTKOVÁ
- Vyjadřuje přívlastek věty řídící.
- Závisí na nějakém podstatném jménu věty řídící a blíže jej určuje nebo omezuje jeho význam.
- Ptáme se: Jaký? Který? Čí?
- Spojovací výrazy: kdo, co, který, jaký, čí, jenž, aby, kde, kdy atd.
Dveřmi, které byly otevřené, vnikl do pokoje zahalený zloděj.
Potřeboval místo, kde by mohl být zcela sám.
VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍSLOVEČNÁ ČASOVÁ
- Vyjadřuje časovou okolnost.
- Ptáme se: Kdy?
- Spojovací výrazy: když, až, kdy, jakmile atd.
Jakmile tam budu, dám ti vědět.
Poprvé jsem viděla Alpy, když mi bylo jedenáct let.
VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍSLOVEČNÁ MÍSTNÍ
- Specifikuje místo, kde se odehrává děj věty řídící.
- Ptáme se: Kde? Kam? Kudy? Odkud?
- Spojovací výrazy: kde, kam, odkud atd.
Půjdu zas, odkud jsem přišla.
Dojel jsem do čtvrti, kde to vůbec neznám.
VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍSLOVEČNÁ ZPŮSOBOVÁ
- Vyjadřuje příslovečné určení způsobu.
- Vyjadřuje způsob nebo kvalitu průběhu děje.
- Ptáme se: Jak?
- Spojovací výrazy: jak, jako, když, aby, tak – jak, tak – že atd.
Běžel, jak nejrychleji dokázal.
Udělala to lépe, než jsem předpokládala.
VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍSLOVEČNÁ MĚROVÁ
- Vyjadřuje intenzitu či množství děje probíhajícího ve větě řídící.
- Ptáme se: Jak hodně?
- Spojovací výrazy: takže, tak-že, více-než atd.
Děti křičely, až nám uši zaléhaly.
Doneste, co nejvíce můžete.
VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍSLOVEČNÁ DŮVODOVÁ (PŘÍČINNÁ)
- Vyjadřuje důvod děje věty řídící.
- Ptáme se: Proč? Z jaké příčiny?
- Spojovací výrazy: že, protože, poněvadž atd.
Ráda jsem to pro něj udělala, protože si to zasloužil.
Můžeš být ráda, že máš tohoto kluka.
VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍSLOVEČNÁ ÚČELOVÁ
- Vyjadřuje okolnost, která nastane po ději věty hlavní.
- Ptáme se: Proč?
- Spojovací výrazy: aby atd.
Chodím do školy, abych něco uměla.
Přišel jsem, abych ti popřál hodně štěstí a zdraví.
VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍSLOVEČNÁ PODMÍNKOVÁ
- Vyjadřuje podmínku, za které může nastal děj věty řídící.
- Ptáme se: Kdy? Za jaké podmínky?
- Spojovací výrazy: jestliže, kdyby, -li atd.
Kdybych tam byla, vyhráli bychom soutěž.
Kdyby sis to ještě rozmyslela, dej mi vědět.
VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍSLOVEČNÁ PŘÍPUSTKOVÁ
- Vyjadřuje okolnost, která není v souladu s dějem věty řídící.
- Ptáme se: I přes jakou skutečnost?
- Spojovací výrazy: ač, ačkoli, třebaže, přestože atd.
Přestože se necítila příliš dobře, ochotně nám pomohla.
Ačkoliv bylo teprve k osmé, nebylo na ulici ani živáčka.
VEDLEJŠÍ VĚTA PŘEDMĚTNÁ
- Vyjadřuje předmět věty řídící a závisí na jejím slovese nebo přídavném jménu.
- Ptáme se: pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu (bez koho, čeho? Ke komu, čemu? Vidím koho, co? O kom, o čem? S kým, čím?)
- Spojovací výrazy: kdo, co, že, aby, kdy, kam atd.
Hned jsem tušila, že Tereza neříká pravdu.
Řekl, že to počká.
VEDLEJŠÍ VĚTA DOPLŇKOVÁ
- Je závislá na slovese věty řídící a vyjadřuje její doplněk.
- Ptáme se: Jak? Kterak?
- Spojovací výrazy: jak, jako, kterak atd.
Spatřila jsem laň, kterak se vynořila mezi keři.
Tatínek pozoroval kočku, jak se plíží ke kleci s papouškem.
