---

Souvětí souřadné

- V souvětí souřadném se nachází dvě či více vět hlavních, které tvoří samostatnou výpověď.
- Věty jsou spojovány souřadícími spojkami nebo beze spojek (odděleny pouze čárkou).
- Vedlejší věty v souvětí rozvíjí a jsou závislé na větách hlavních.
- Mezi hlavními větami se určuje jejich vztah (poměr), který může být slučovací, stupňovací, odporovací, vylučovací, důsledkový, důvodový nebo vysvětlovací. 

Slučovací
- Věty v souvětí jsou si obsahově rovnocenné.
- Spojovací výrazy: i, a, nebo, ani, atd.

Např: 
Ukončila studium oslavou a dala se zapsat na ekonomii.
Zatáhlo se, zvedl se vítr, v dálce byl slyšet déšť.

Stupňovací
- V tomto souvětí obsah jedné věty stupňuje význam věty druhé. 
- Je vždy vyjádřen čárkou.
- Spojovací výrazy: ba, dokonce, ba dokonce, ba i, ale i, dokonce i, ba ani.

Např: 
Zbožňovali ho, ba pokládali ho i za krále.
Účastníci věřili ve vítězství, dokonce i trenéři.

Odporovací
- Druhá věta omezuje větu první nebo jí odporuje. Tedy, druhá věta vyjadřuje okolnost, která odporuje skutečnosti ve větě první. 
- Spojovací výrazy: leč, naopak, nicméně, ale zato, jenže, však, ale atd.

Např: 
Máš ji rád, ale pomlouváš ji.
Čekala jsem ho, on však nedorazil.

Vylučovací
- Platnost jedné věty v souvětí vylučuje věta druhá. Pokud tedy jedna platí, druhá neplatí.
- Spojovací výrazy: či, anebo, nebo atd.

Např.: 
Zítra půjdeme na procházku, nebo si pustíme film.
Buď se mnou půjdeš ty, nebo poprosím Karolínu.

Důsledkový
- Obsah jedné věty v souvětí vyjadřuje důsledek obsahu věty druhé.
- Spojovací výrazy: a proto, proto, a tedy, tedy, tudíž, a tak, tak atd.

Např: 
Ten film jsem neviděla, proto ti o něm nemohu nic povědět.
Zapomněl jsem zalít rajčata, a proto mě uschla. 

Důvodový
- Jedna věta v souvětí je příčinou (důvodem) věty druhé.
- Spojovací výrazy: neboť, vždyť, totiž atd. 

Např.: 
Maminka se tomu nedivila, vždyť své syny dobře znala.
Vojta dorazil na zápas později, zdržel se totiž u kamaráda.

Vysvětlovací
    • Druhá věta v souvětí vysvětluje větu první.
    • Spojovací výrazy: to jest, a to, totiž, však atd.

Např.: 
Domácnost vede nehospodárně, to jest hodně utrácí.
 

Poměr mezi větami se vyjádřuje těmito symboly: 

+   slučovací poměr
/    stupňovací poměr
~   vylučovací poměr
x    odporovací poměr
←     důvodový poměr
→     důsledkový poměr
ll    vysvětlovací poměr