---

Věta jednočlenná a dvojčlenná

7. třída

Věta dvojčlenná
- Věty dvojčlenné jsou věty, které můžeme rozdělit na dvě základní části, část podmětovou a část přísudkovou.
Např:
Lékař pacientovi předepsal léky. (lékař - podmět, předepsal - přísudek)
- Také mezi ně řadíme věty s nevyjádřeným podmětem.
Např:
Máme hodně času. (my - nevyjádřený podmět, máme - přísudek)

 

Věta jednočlenná
- Věty jednočlenné jsou věty, které nemůžeme rozdělit na část podmětnou a přísudkovou jako u vět dvojčlenných
- Tyto věty vyjadřují větný obsah jen jedním základním větným členem, který může být holý, rozvitý nebo několikanásobný a zároveň nejde o podmět ani přísudek. 
- Základem jednočlenných vět může být jméno, sloveso, infinitiv slovesa, citoslovce nebo také příslovce a na základě toho se věty jednočlenné dále dělí na:
              - Jednočlenné věty slovesné, které vyjadřují nejčastěji nějaké duševní či tělesné stavy nebo           také atmosferické jevy.
                Např.: Je mi špatně. Bolí mě ucho. Prší. 
              - Jednočlenné věty jmenné, které bývají v nadpisech, nápisech či názvech.
                Např: Harry Potter a kámen mudrců.
              - Věty infinitivní, které často vyjadřují nějaký rozkaz nebo zákaz.
                Např: Nevstupovat!, Zůstaň!

7 třída: Procvičte si "Větu jednočlennou a dvojčlennou" zde:

 

9. třída

Věta dvojčlenná - má podmět (někdy nevyjádřený) a přísudek.
Věta jednočlenná - má pouze přísudek, nemá vůbec podmět (vyjádřený ani nevyjádřený).
Větný ekvivalent - nemá ani podmět, ani přísudek. Bývá často vyjádřen infinitivem, podstatným nebo přídavným jménem, příslovcem, citoslovcem či částicí.
    - infinitivem: Stát! Zvonit!
    - podstatným jménem: Kočka a pes. Ovoce a zelenina. 
    - přídavným jménem: Skvěle!
    - příslovcem: Pomalu! Dobře. Jak?
    - citoslovcem: Ach! Baf!
    - částicí: Ne,ne. Snad.

 

Střední škola

Věty dvojčlenné mohou být:
    - s přísudkem slovesným (sloveso v určitém tvaru): Měsíc svítí.
    - s přísudkem jmenným se sponou: Čas jsou peníze. Kotě je hravé.  
    - s přísudkem jmenným beze spony: Vstupné dobrovolné. Pes - přítel člověka. 
    - s nevyjádřeným podmětem: Vařím večeři. (já) Musíte to uklidit! (vy)  
    - s všeobecným, neurčitým i zástupným podmětem: Mluvili o tom v televizi. 
    - s podmětem vyjádřeným jinak než substantivem: Hlasitá hudba se rozléhala široko daleko.

Větný fragment je spolu s větným ekvivalentem novější označení pro jednočlenné věty neslovesné a infinitivní. Větný fragment je nevětná výpověď, která má pouze člen nebo členy rozvijející (chybí řídící základní člen).
Např.: Třikrát kofolu. Dobré ráno. Šťastnou cestu. V Brně včera nerozhodně. 

POZOR
Mezi jednočlenné věty nepatří například věta "Bolí mě hlava", protože zde je hlava podmět a bolí přísudek. Jde tedy o větu dvojčlennou. 

Příklady vět jednočlenných a dvojčlenných

VJ		VD
Prší.	x	Padá déšť.
Z komína se kouří.	x	Z komína vychází kouř.
Stmívá se.	x	Nastává soumrak.

Věty jednočlenné jsou sice jednodušší, ale věty dvojčlenné mají větší sdělnou hodnotu.