---

Pravopis psaní i/y po obojetných souhláskách 

6. třída

Mezi obojetné souhlásky řadíme b, f, l, m, p, s, v a z. Tyto souhlásky se pojí jak s měkkým i, tak i s tvrdým y. 
Pravidla jsou následující:

1. Tvrdé y/ý píšeme v kořenech tzv. vyjmenovaných slov (viz samostatné téma) a slov s nimi příbuzných.
    Např. Mlynář byl jeho syn.

2. U ostatních kořenů výrazů, nepatřících k vyjmenovaným slovům, píšeme měkké i/í.
    Např. Vodník uvítal mísu plnou dušiček.

3. Měkké i/í se píše i v příponách.
    Např. Dělník má doma rybičku.

4. Psaní i/y v pádových koncovkách se řídí vzory.
    Např. Zlobivý chlapec se vztekal. (vzor mladý)

5. Měkké i/í je v osobních koncovkách sloves přítomného času.
    Např. Trpí epilepsií.

6. Psaní i/y v příčestí záleží na shodě podmětu s přísudkem.
    Např. Dívky se krásně oblékaly.

 

9. třída

Psaní i/y podle části slova:

1. Pokud slovo obsahuje předponu vy- (případně vý-) píšeme vždy tvrdé y.
    Např. Hlasitě vykřikl.

2. Pokud výraz patří mezi tzv. vyjmenovaná slova nebo slova k nim příbuzná, píšeme v kořenu tvrdé y. V ostatních případech je měkké i.
    Např. Zabývat se gramatikou. Nabil pušku.

3. Přípona je s měkkým i, ale existuje několik výjimek s tvrdým y patřících k vyjmenovaným slovům (slep-ýš).
    Např. Brzičko bude svatba.

4. U psaní i/y v koncovce záleží na tom, o jaký slovní druh a jeho tvar se jedná. V koncovkách podstatných a přídavných jmen se řídíme vzorem. V koncovkách přítomného času sloves píšeme vždy měkké i. V koncovkách příčestí dbáme na shodu podmětu s přísudkem.
    Např. Staří psi polehávali ve stínu.

 

Střední škola

Psaní i/y v koncovkách příčestí minulého:
1. je dáno shodou podmětu s přísudkem
2. se řídí konkrétní podobou podmětu

Např. 
Psali to na internetu. (podmět nevyjádřený – oni) 
Ženy a muži byli uvítáni v zasedací místnosti. (kombinace mužského životného a ženského rodu, přísudek následuje za podmětem)
Před kunou utíkaly slepice i kohout. (jdou obě varianty i/y, jelikož přísudek se nachází před podmětem)

POZOR
Výrazy lidičky, koně, rodiče mají neživotnou formu, ale ve shodě podmětu s přísudkem se chovají jako životná jména (např.: rodiče se shlukli).