---

Pravopis psaní zdvojených souhlásek

Základní škola

V češtině existují slova, ve kterých se píší zdvojené souhlásky, které pak dělají problém při diktátech. Vznikají různými způsoby, například skládáním či odvozováním. 

Zdvojené –nn- píšeme tehdy, kdy je kořen zakončen na hlásku n a k ní přidáváme přípony –ný/-ní (např.: kamen + ný = kamenný, ráno + ní = ranní). Neplatí to však u všech slov, například u názvů zvířat s kořenem zakončeným na n zachováváme danou jednu hlásku (např.: jelení). Před příponami –ík, -ice a –ina též píšeme jednoduché n (např.: vinice).

POZOR
- Výraz raný ve smyslu brzo se píše s jedním n.

- Ke zdvojení dochází i v případě kombinace předpony a kořenu, kdy předpona končí na stejnou hlásku jako začínající hláska kořenu, který následuje. Setkáme se tak se zdvojeným  –jj- (např.: nejjedovatější), zdvojeným –zz- (např.: bezzubý) a zdvojeným –dd- (např.: poddaný). 

POZOR
- Ustálené slovo měkký se dvěma k.

 

Střední škola

Ke zdvojování souhlásek dochází:
  1. při ohýbání (např.: racci – pozor na výslovnost!)
  2. při odvozování 
    a) předponami (např.: oddaný)
    b) příponami (např.: dvojčlenný)
  3. při skládání (např.: půllitr)
  4. při stupňování přídavných jmen (např.: tišší)