FRANCOUZŠTINA
Francouzština - vysvětlení gramatiky
Stavba věty
Tvorba otázek
Tvorba otázek (La création des questions)
Francouzština zná 3 typy otázek
1) Otázka intonací – slovosled je stejný jako u věty oznamovací, pouze měníme intonaci a na konci věty se objeví otazník. Tento typ otázky je nejčastější v hovorové francouzštině.
Tu vas bien? | Máš se dobře? |
Vous habitez à Londres? | Bydlíte v Londýně? |
Ils préfѐrent le vin ou la biѐre? | Mají raději víno nebo pivo? |
2) Otázka opisem pomocí výrazu est-ce que, který je vložen na začátek otázky, v případě doplňujících otázek za tázací příslovce/zájmeno. Slovosled ostatních větných členů zůstává stejný jako u věty oznamovací. Tento typ otázek se nejčastěji vyskytuje v běžné řeči. Částici est-ce que není třeba doslova překládat, ale přibližně odpovídá českému jestli(pak), zdali(pak).
Est-ce que tu aimes le café au lait? | Máš rád kávu s mlékem? |
Est-ce que vous parlez espagnol? | Mluvíte španělsky? |
Où est-ce que tu travailles? | Kde pracuješ? |
Tázací částice est-ce que se eliduje, začíná-li podmět samohláskou: | |
Est-ce qu'elle vient ce soir? | Přijde dnes večer? |
Pourquoi est-ce qu'ils ne dansent pas? | Proč netancují? |
3) Otázka pomocí inverze – jedná se o změnu slovosledu (prohodíme podmět a přísudek). Používá se ve spisovné francouzštině.
Ȇtes-vous contents? | Jste spokojení? |
As-tu de l'argent pour un cadeau? | Máš peníze na dárek? |
Qui est-ce? | Kdo je to? |
V případě, že je podmětem osobní zájmeno, píšeme mezi těmito větnými členy spojovník. Pokud funkci podmětu zastává obecné nebo vlastní jméno, spojovník nepíšeme:
Que fait ta soeur? | Co dělá tvoje sestra? |
Où travaillent tes parents? | Kde pracují tvoji rodiče? |
Končí-li přísudek ve 3. osobě jedn. čísla na samohlásku, vložíme za něj bezvýznamové -t-, které má za úkol zajistit plynulé vázání.
Parle-t-il italien? | Mluví italsky? |
Cherche-t-elle quelque chose? | Hledá něco? |