---

Určité a neurčité členy (Les articles définis et indéfinis)

Francouzština používá trojici členů, z nichž je třeba v prvé řadě zmínit určité a neurčité členy. Vždy stojí před podstatným jménem a jejich úkolem je označit rod podstatného jména a blíže vymezit jeho význam v daném kontextu. 

Určitý člen

mužský rod	ženský rod	množné číslo
le/l'	la/l'	les
le studio	la maison	les studios
l'appartement	l'entrée	les maisons

Tvary mužského a ženského rodu se v jednotném čísle liší. Pouze v případě, kdy podstatné jméno začíná na samohlásku či němé h, je člen totožný, neboť nastane elize (l'). Tvar členu v množném čísle je stejný pro oba rody.

Použití: Člen určitý 
    a) označuje již známou či blíže určenou věc, mnohdy jedinečnou

Regardez la fille.	Podívejte se na tu dívku.
C'est la maison de mes amis.	To je dům mých přátel.
Le Figaro est un journal français.	Le Figaro jsou francouzské noviny.

    b) doprovází podstatná jména v obecném významu

J'aime les voitures de luxe.	Mám rád luxusní auta.
Le pédiatre est le spécialiste des enfants.	Pediatr je dětský specialista.

 

Neurčitý člen

mužský rod	ženský rod	množné číslo
un	une	des
un train	une voiture	des trains
un avion		des voitures

Tvary členu neurčitého se v jednotném čísle shodují s tvary číslovky jeden/jedna. Pro množné číslo opět existuje pouze jediný tvar.

Člen neurčitý má své zastoupení u podstatných jmen prozatím blíže neurčených a neznámých. Bývá použit při prvních zmínkách o dané skutečnosti:

C'est un magasin assez cher.	Je to dost drahý obchod.
Je veux acheter une voiture.	Chci koupit nějaké auto.

Existují však také případy, kdy se podstatné jméno nachází bez členu. Jsou jimi
    • vlastní jména osob: Pierre, monsieur Chaplin (Pozor! Jména rodin člen mají – Les Bourbons)
    • vlastní jména měst: Paris, Wien (Pozor! Některá města mají člen v názvu – Le Havre)
    • povolání: Il est professeur.
    • vyjádření národnosti: Je suis tchѐque.

 

A0: Procvičte si "Určité a neurčité členy" zde:

A1: Procvičte si "Určité a neurčité členy" zde: