FRANCOUZŠTINA
Francouzština - vysvětlení gramatiky
Přídavná jména
Ženský rod přídavných jmen
Ženský rod přídavných jmen (Le féminin des adjectifs)
Přídavná jména ženského rodu se obvykle odvozují od rodu mužského, a to přidáním koncovky -e. Tím se většinou mění i výslovnost, takže oba tvary jsou odlišitelné jak vizuálně, tak foneticky. Koncové -e se v ženském rodě sice nevyslovuje, ale oživí výslovnost předcházející souhlásky.
mužský rod | ženský rod | |
petit [pƏti] | petite [pƏtit] | |
français [frãse] | française [frãse:z] | před r, v, z, ž se samohláska vysloví dlouze |
grand [grã] | grande [grã:d] | nosová samohláska se vždy vysloví dlouze |
Je-li přídavné jméno v mužském rodě zakončené na samohlásku -e, tvar se pro ženský rod již nemění:
triste | triste |
difficile | difficile |
moderne | moderne |
Končí-li přídavné jméno na jinou samohlásku než -e nebo na souhlásku, která se vyslovuje (např. -r, -l), koncové -e přidáme, ale nevyslovíme:
joli | jolie |
connu | connue |
noir | noire |
Při tvoření ženských tvarů existují další pravidelnosti, např. zdvojování koncových souhlásek.
U mnohých z nich však nalezneme též odchylky či zvláštnosti.
Nejčastější koncovky (mužský/ženský rod):
-(i)en/-(i)enne | italien [italjẽ]/italienne [italjen] |
-on/-onne | bon [bõ]/bonne [bon] |
-et/-ette | muet [müe]/muette [müet] |
-s/-sse | bas [ba]/basse [bas] |
Některé koncovky mění svůj tvar výrazněji. Posledně zmiňovaná výslovnost ponechává stejnou:
-eux/-euse | heureux [örö:]/heureuse [örö:z] |
-eur/-euse | travailleur [travajö:r]/travailleuse [travajö:z] |
-if/-ive | sportif [sportif]/sportive [sporti:v] |
-c/-que | public [püblik]/publique [püblik] |
Mezi přídavnými jmény nalezneme i tvary neměnné, resp. v mužském i ženském rodě mají stejnou podobu. Jedná se často o přídavná jména familiární (chic, super, chouette).
Nepravidlené tvary přídavných jmen
Známe i kategorii přídavných jmen, která se vymyká výše zmíněným podskupinám. Jsou jimi přídavná jména, která mají ženský rod dosti odlišný od mužského a jejichž tvoření je tedy považováno za nepravidlené.
beau (bel)/belle | pěkný |
nouveau (nouvel)/nouvelle | nový |
vieux (vieil)/vieille | starý |
Tvary mužského rodu v závorkách (bel, nouvel, vieil) se hodí pro podstatná jména, která začínají na samohlásku či němé h:
un bel appartement
un nouvel ami
un vieil hôtel