FRANCOUZŠTINA
Francouzština - vysvětlení gramatiky
Podstatná jména
Dělivý člen
Dělivý člen (L'article partitif)
A2
Vedle členu určitého a neurčitého zná francouzština ještě člen dělivý.
rod mužský | rod ženský | množné číslo |
du | de la | des |
de l' | de l' |
Tvar de l' se používá v ženském i mužském rodě v případech, kdy podstatné jméno začíná na samohlásku či němým h: de l'huile, de l'eau, de l'argent
POZOR
Tvary dělivého členu připomínají členy určité stažené s předložkou de.
La qualité du café ... (de+le) | x | Je prends du café. (člen dělivý) |
L'achat de la biѐre ... (de+la) | x | Je bois de la bière. (člen dělivý) |
Použití členu dělivého
Obecně lze říci, že člen dělivý doprovází podstatná jména nepočitatelná, jejichž množství či míra nejsou blíže určeny. Vyskytuje se:
- před podstatnými jmény, které vyjadřují potraviny
du jus d'orange
de la confiture
de l'eau minérale
des légumes
- při popisu počasí
Il y a du soleil.
Il y a des nuages.
• před abstraktními podstatnými jmény
Il faut avoir du courage.
Tu as de la chance.
J'ai encore de l'énérgie.
Člen dělivý u potravin
Le matin, je bois du café. | Každé ráno piju kávu. |
Je mange du pain avec du beurre et de la confiture. | Jím chléb s máslem a marmeládou. |
Hovoříme o zvyku, není zde určené množství, proto použijeme člen dělivý. | |
ALE | |
Je prends un café et deux croissants. | Dám si (jednu) kávu a dva croissany. |
Je dois acheter un pain et trois baguettes. | Musím koupit jeden chléb a tři bagety. |
Zde se jedná o aktuální situaci (nákup/objednávka zboží), před podstatným jménem se tudíž vykytuje číslovka/neurčitý člen. | |
Le café est bon. | Ta káva je dobrá. |
Passe-moi la confiture. | Podej mi marmeládu. |
Sedíme-li u stolu a máme na mysli už konkrétní nápoj či pokrm, zde má naopak místo člen určitý. |
Po slovesech aimer, préférer, adorer a détester se používá člen určitý, protože jde zpravidla o obecné konstatování:
J'aime les gâteaux. Mám ráda koláče.
Je n'aime pas la biѐre. Nemám ráda pivo.
Podstatná jména abstraktní
Je-li takové podstatné jméno rozvito přívlastkem, užíváme člen neurčitý:
C'est une grande chance.
Il a un courage extraordinaire.
Je-li blíže určeno, objeví se člen určitý:
Tu as le courage de changer les choses.
Pro všechny tři podskupiny platí následující pravidla:
V případě, že použijeme příslovce množství, dělivý člen se nepoužívá, pouze předložka de:
J'ai beaucoup de travail. | Mám hodně práce. |
Tu as assez d'argent? | Máš dost peněz? |
Je prends un verre de vin. | Dám si sklenku vína. |
Tu mets un peu de sel dans la soupe? | Dáš do polévky trochu soli? |
Stejně postupujeme ve větách záporných:
Je n'ai pas d'argent. | Nemám peníze. |
Je ne veux pas de pain. | Nechci chleba. |
Il n'y a pas de soleil. | Nesvítí slunce. |