ŠPANĚLŠTINA


Španělština - vysvětlení gramatiky

Slovesa

Použití slovesa být estar - ser - hay


Použití slovesa být:  estar - ser - hay (El uso de los verbos estar - ser - hay)

A2

ESTAR – SER + přídavné jméno 

SER popis člověka, věcí, místa… Vlastnosti, které charakterizují popisované podstatné jméno, jsou mu vlastní. Krásně to vidíme na rozdílu významu mezi “Juan es alto” - Jan je vysoký. “¡Juan está alto!”(nebo spíše bychom řekli ¡Qué alto está Juan!, jako zvolání – Ten Juan je ale vysoký! Ten ale vyrostl! - změnil se).

ESTAR - stavněco, co se změnilo. Ve španělštině to jsou často přídavná jména, která vznikla ze sloves (z tzv. participia – setkáme se s nimi při tvorbě předpřítomného času). Např. sloveso cerrar – zavřít – El supermercado está cerrado. Obchod je zavřený. Používá se i s přídavnými jmény obecně, ale vždy se jedná o popis stavu. Např. Está enfermo. Je nemocný. 

PŘÍDAVNÁ JMÉNA, U KTERÝCH SE ZMĚNÍ VÝZNAM PODLE POUŽITÍ SE SLOVESY SER/ESTAR

RICO
    - ser rico – být bohatý
    - estar rico – (jídlo) je vynikající  

VERDE
    - ser verde – být zelený – u popisu věcí, ne lidí
    - estar verde – být nezralý

NEGRO
    - ser negro – být černý, být černoch (považováno za sociálně nekorektní)
    - estar negro – být naštvaný, mít něčeho po krk 

CLARO
    - ser claro – být světlý
    - estar claro – je to jasné, evidentní

BUENO (MALO): 
    - ser bueno (malo)  – něco je dobré (špatné)
    - estar bueno (malo) – (jídlo) je dobré; být zdravý (nemocný)

 

ESTAR – HAY + podstatné jméno 

ESTAR + určité, konkrétní podstatné jméno
    1. s určitý členem: el, la, los, las
    2. s ukazovacími nebo přivlastňovacími zájmeny
       - este, esta, estos, estas; 
       - ese, esa, esos, esas; 
       - aquel, aquella, aquellos, aquellas
       - mi, tu, su; nuestro/a, vuestro/a, su 
                    mis, tus sus, ; nuestros/as, vuestros/as, sus 
    3. s vlastními podstatnými jmény

Např. 
La mesa está en la clase. 
Este teatro está en el centro de la ciudad. 
Mi coche está en la calle. 
Madrid está en España. 

HAY + neurčité podstatné jméno

    1. s neurčitým členem: un, una, unos, unas
    2. podstatné jméno bez členu v množném čísle
    3. se zájmeny
        - mucho
        - ningún, ninguna, ningunos, ningunas 
        - algún, alguna, algunos, algunas (nějaký)
        - nada, nadie
    4.   v otázkách typu: ¿Qué hay en esta caja? ¿Quién? ¿Cuánto/a...? 

Např. 
En Madrid hay una catedral 
En Madrid hay muchos jardines.
En Madrid hay muchos museos. 
En Madrid hay tres estadios.
No hay ningún tranvía.
¿Cuántos museos hay en Madrid?
¿Qué hay en Madrid?

Procvičte si "Použití sloves ESTAR, SER, HAY" zde