---

Předpřítomný čas (El pretérito perfecto)

A2-B1

Předpřítomný čas je minulý čas, který nějak zasahuje do přítomnosti (objektivně, nebo subjektivně): 

Předpřítomný čas se tvoří pomocným slovesem “HABER” + participium:

Participium: 

Pro slovesa, která v infinitivu končí na: 
1) -ar – ado 
hablar – hablado 
cantar – cantado 

2) -er/-ir – ido
comer – comido
vivir – vivido 

Nejčastější nepravidelná participia: 
hacer – hecho - dělat
decir – dicho - říct
ver – visto - vidět
volver – vuelto – vrátit se
escribir – escrito - napsat
morir – muerto – zemřít 
abrir – abierto – otevřít 
poner – puesto – položit 
freír – frito – smažit 

Časování slovesa haber:

jednotné číslo	množné číslo
yo he tú has él, ella usted ha	nosotros/as hemos vosotros/as habéis ellos, ellas, ustedes han

Příklady předpřítomného času:

Hoy he llegado tarde al trabajo.	Dnes jsem přišla pozdě do práce.
¿Has visto alguna vez a algún famoso?	Viděl jsi někdy někoho slavného?
Siempre he querido visitar Japón.	Vždycky jsem chtěla navštívit Japonsko.
¿Qué te ha pasado? Pareces muy pálido.	Co se ti stalo? Vypadáš velmi bledě. (Jsi velmi bledý).
No he ido al dentista desde hace dos años.	Nebyla jsem dva roky u zubaře.

POUŽITÍ:

1. Děj, který začal v minulosti a trvá do současnosti – předpřítomný čas budeme používat s příslovci nunca - nikdy, siempre - vždy, hasta ahora - do teď, tento týden, rok,... dnes,…

 

B1

2. Pokud ve větě není žádný časový údaj a použijeme předpřítomný čas, dáváme tím najevo, že se daná událost pro nás nějak dotýká svými následky přítomnosti – jakoby tím přetrvávala do přítomnosti.
Např.
Me he roto la pierna – zlomil jsem si nohu (a mám jí ještě v sádře).