ŠPANĚLŠTINA
Španělština - vysvětlení gramatiky
Záimena
Přivlastňovací zájmena
Přivlastňovací zájmena (Posesivos)
A1
KRÁTKÉ FORMY
| mi | můj | nuestro/a | náš/naše |
| tu | tvůj | vuestro/a | váš/vaše |
| su | jeho, její, Váš | su | jejich, Váš |
ROD: rod se mění podle podstatného jména pouze u zájmen nuestro/nuestra a vuestro/vuestra:
| Např. | |
| Nuestro profesor es muy bueno. | Náš učitel je moc dobrý. |
| Vuestra profesora es muy buena. | Vaše učitelka je moc dobrá. |
ČÍSLO se tvoří stejně jako u podstatných a přídavných jmen: přidáme -s
| Např. | |
| Mis amigos están en la clase. | Moji kamarádi jsou ve třídě. |
| Sus libros están en la mesa. | Jeho knihy jsou na stole. |
| Nuestros padres viven en Madrid. | Naši rodiče žijí v Madridu. |
Tato přivlastňovací zájmena stojí VŽDY před podstatným jménem. Nemohou být NIKDY samotná bez svého podstatného jména. Když potřebujeme přivlastňovací zájmeno “osamostatnit”, musíme použít následující formy:
A2
DLOUHÉ FORMY
| mi | mío/a | nuestro/a | nuestro/a |
| tu | tuyo/a | vuestro/a | vuestro/a |
| su | suyo/a | su | suyo/a |
Rod a číslo se chovají stejně jako u krátkých forem.
Tato přivlastňovací zájmena stojí VŽDY za podstatným jménem, nebo jsou samostatná.
| Např. | |
| Un amigo mío es de España. | Jeden můj kamarád je ze Španělska. |
| ¿De quién es? Es mío. | Koho to je? To je moje. |
NIKDY nepoužijeme krátkou formu samostatně: ¿De quién es? Es mi.
A2-B2
UŽITÍ
Dlouhé formy používáme, když potřebujeme nějak vyčlenit nebo zdůraznit přivlastnění:
| KRÁTKÁ FORMA | DLOUHÁ FORMA |
| Pedro es mi amigo. | ¡Pedro es amigo mío! (no tuyo) |
| Pedro je můj kamarád. | Pedro je můj kamarád! (ne tvůj). |
| Mi alumna está enferma. | Una alumna mía está enferma. |
| Moje studentka je nemocná. | Jedna moje studentka je nemocná. |
| Sus tres notas son excelentes. | Tres notas suyas son excelentes. |
| Všechny tři jeho známky jsou vynikající. | Tři z jeho známek jsou vynikající. |
| Mis niños están hoy traviesos. | ¡Estos niños míos están hoy muy traviesos! |
| Moje děti dnes zlobí. | Ty moje děti dneska ale zlobí! |
B2
SLOVOSLED KRÁTKÉ FORMY VE SPOJENÍ S DALŠÍMI ZÁJMENY A ČÍSLOVKAMI
Zájmena a číslovky se vloží mezi přivlastňovací zájmeno a podstatné jméno.
| Např. | |
| Mis tres amigos viven en Alemania. | Moji tři přátelé žijí v Německu. |
| Sus otros alumnos son de Rusia. | Jeho ostatní studenti jsou z Ruska. |
VYJÍMKA: TODOS – všichni
Todos mis amigos viven en Alemania. Všichni moji přátelé žijí v Německu.
