---

Členy (Articles)

A1

Člen neurčitý:  A nebo AN

Jaký je rozdíl mezi A a AN?
A – používáme tehdy, když ve slově jako první vyslovíme souhlásku

a brother – bratr
a sister – sestra
a dog – pes

AN – používáme tehdy, když ve slově jako první vyslovíme samohlásku

an orange - pomeranč
an egg - vejce
an apple - jablko

POZOR
a uniform – uniforma (slovo uniform sice začíná na samohlásku „u“, ale vyslovuje se jako „ju“, proto použijeme „a uniform“)

an hour – hodina (slovo hour sice začíná na souhlásku „h“, ale vyslovuje se samohláska „a“, proto použijeme „an hour“)

Kdy používáme neurčité členy a/an?
1) tehdy, když se o něčem zmiňujeme poprvé

Např. Dostal jste k narozeninám psa a chcete se pochlubit kamarádovi. Řeknete:
Mám psa.	I have a dog.
Má kočku.	She has a cat.

 

2) neurčité členy používáme před názvy povolání

On je ředitel.	He is a director.
Ona je učitelka.	She is a teacher.

3) neurčité členy nám mohou zastoupit číslovku „jedna“ – „one“

Mám jednu sestru a dva bratry.	I have one sister and two brothers.
Mám (jednu) sestru a dva bratry.	I have a sister and two brothers.
Stojí to jednu libru.	It costs a pound.

 

4) u podstatných jmen s přívlastkem

Mám kolo.	I have a bike.
Mám nové kolo.	I have a new bike.
Oni mají velký dům.	They have a big house.

 

POZOR
neurčité členy A/AN nepoužíváme tehdy, když je podstatné jméno v množném čísle

a house (správně)	a houses (nesprávně)
a brother (správně)	a brothers (nesprávně)

 

Člen určitý: THE

Určitý člen THE má dvojí výslovnost 
 ðə  - pokud jako první vyslovujeme souhlásku
the dog, the house, the cat

 ði: - pokud jako první vyslovujeme samohlásku
the orange, the apple, the egg

- do češtiny lze určitý člen přeložit jako „ten“, „ta“, „to“. Není však nutné určitý člen vždy do češtiny překládat.

 
Kdy používáme určitý člen the?

1) tehdy, když je z rozhovoru nebo textu jasné, že už je posluchač nebo čtenář s danou věcí obeznámen. 
Např. 
Bavíte se s kamarádkou o dětech. Chcete se pochlubit, že má váš syn novou dívku. A že je ta dívka chytrá a pěkná. Řeknete:

My son has a new girl. The girl is clever and pretty.
Můj syn má novou dívku. Ta dívka je chytrá a pěkná.

V první větě se zmíníte, že má váš syn „nějakou“ novou dívku. Kamarádka už pak ví, o kom mluvíte, tak navážete další větou, kde už se bavíte o té „konkrétní“ dívce.

2) určitý člen používáme jak v jednotném, tak i v množném čísle

the girl – the girls
the boy – the boys

V jakých dalších případech používáme určitý člen THE?

1) u podstatných jmen, které reprezentují něco jedinečného
Země       the Earth
Slunce        the Sun

2) před jmény národů jako celků
Američané   the Americans 
Češi        the Czechs 

3) the použijeme před přídavným jménem, pokud jím chceme označit celou skupinu lidí
mladí lidé     the young
invalidé        the disabled
studenti        the students

 

Člen neurčitý:  A/AN

V jakých dalších případech používáme neurčitý člen A/AN?

1) pokud o něčem mluvíme jako o zástupci celé skupiny

Např. 
Chceme říci, že kočka je obecně malé zvíře. 
Kočka je malé zvíře.                            A cat is a small animal.    

POZOR
Pokud však mluvíme o skupině jako celku, tak nepoužijeme žádný člen.  
Kočky jsou malá zvířata.        Cats are small animals.

2) po slovesech „be“ a „become“, zmiňujeme-li  národnost nebo náboženství (tj. příslušnost k nějaké skupině)
Je protestantem.            He is a protestant.

3) ve vazbě there is u počitatelných podstatných jmen
Na stole je menu.             There is a menu on the table.

             

Ve kterých případech členy a/an či the nepíšeme?

1) u názvů sportů
fotbal     football
hokej      hockey

Hrajeme tenis každý den.           We play tennis every day.

2) u podstatných jmen v oslovení
Dobré ráno, pane profesore.          Good morning Professor.  

3) v některých předložkových vazbách
at home; at work; by bus

Jezdím do školy autobusem.           I go to school by bus.
Jsme doma.                   We are at home.

4) u označení jazyků
English, Spanish, French, German

Učím se angličtinu.                I learn English.

 

A2

Člen určitý:  THE

Ve kterých dalších případech používáme určitý člen THE?

1) před 3. stupněm přídavných jmen
nejrychlejší       the fastest
nejstarší         the oldest
nejlepší          the best

Je nejmladší v naší rodině.          She is the youngest in our family.

2) před řadovými číslovkami
pátý           the fifth
první            the first

Chci být vždycky první.               I always want to be the first.

3) před 2. stupněm přídavných jmen při srovnávání
čím dříve, tím lépe       the sooner, the better
čím více, tím lépe         the more, the better

Čím dříve se tam dostaneme, tím lépe.   The sooner we get there, the better.

4) před vlastními jmény v množném čísle
the Simpsons; the Griffins; the Addams

Addamsovi právě přicházejí.         The Addams are just coming.

5) u názvů řek, moří, oceánů a lodí
Temže         the Thames
Titanic            the Titanic
Tichý oceán         the Pacific Ocean
Jaderské moře           the Adriatic Sea

6) u názvů států a organizací, obzvláště skládají-li se z více slov, jsou v množném čísle nebo je použito spojení s „of“
Spojené státy americké	the United States of America
Nizozemí	the Netherlands
Oxfordská univerzita	the University of Oxford

POZOR
- u jednoslovného jména státu se člen nepíše
Italy, France, Germany

7) u názvů pohoří a souostroví
Skalisté hory                  the Rocky Mountains
Shetlandské ostrovy              the Shetlands

8) u názvů hotelů, divadel a kin 
the Hilton; the Majestic; the Broadway Theatre

9) u názvů novin
the Daily Mail; the Spectator; the Times

Ve kterých případech členy nepoužíváme?

1) u jmen jednotlivých osob
To je Paul Brown.         This is Paul Brown.

2) u názvů jednotlivých měst, zemí, ostrovů
Paris; Norway; Ireland

3) u jmen jednotlivých hor a jezer
Mount Everest; Great Salt Lake

4) u názvů světadílů
Europe; Africa; Asia

5) u názvů ulic, náměstí a parků
Oxford Street; Trafalgar Square; Hyde Park

6) u názvů dní v týdnu, měsíců a svátků
Monday; January; Easter