NĚMČINA
Němčina - vysvětlení gramatiky
Věta, její skladba a druhy vět
Infinitivní vazba
Infinitivní vazba (Infinitive)
B1
Infinitiv je nevyčasovaná základní forma slovesa a v němčině končí na (e)n. Infinitiv stojí ve větě zpravidla na konci. Doprovází další sloveso, na kterém závisí, zda se jedná o infinitiv prostý (bez „zu“) nebo infinitiv s „zu“.
a) Infinitiv prostý následuje po těchto slovesech:
1) modální slovesa:
Sie möchten heute im Restaurant essen.
2) slovesa smyslového vnímání: sehen, hören, spüren, fühlen
Peter sieht Jana oft Tennis spielen.
3) slovesa pohybu: gehen, kommen, fahren, laufen, …
Ich gehe jeden Tag schwimmen.
4) sloveso lassen a bleiben (ve smyslu „nezměnit polohu“)
Die Eltern lassen ihre Kinder auf dem Spielplatz spielen.
Die Henne bleibt vor der Tür stehen.
b) Infinitiv s „zu“ používáme vždy, když je infinitiv závislý na podstatném nebo přídavném jménu. Stejně jako infinitiv prostý i infinitiv s „zu“ stojí na konci věty.
1) slovesa vyjadřující mínění: behaupten, denken, erwarten, glauben, hoffen, meinen, vermuten, …
Ich hoffe die Maus zu verjagen.
2) slovesa vyjadřující plán/snahu: sich bemühen, daran denken, planen, probieren, (nicht) vergessen, versuchen, vorhaben, …
Mary versucht einen Sommerjob zu finden.
3) slovesa vyjadřující ujednání/výsledek: abmachen, beschließen, gelingen, vereinbaren, …
Meiner Schwester gelingt es viele Kirschen zu verkaufen.
4) sloveso vyjadřující začátek jako beginnen a anfangen
Die Sekretärin beginnt den Konferenzraum aufzuräumen.
5) slovesa vyjadřující rozhodnutí nebo úmysl: aufgeben, sich bereiterklären, sich entscheiden, geloben, schwören, sich trauen, sich verpflichten, sich wagen, sich weigern, …
Entscheidest du dich die Schlange anzufassen?
POZOR
U sloves s odlučitelnou předponou vkládáme částici „zu“ mezi odlučitelnou předponu a sloveso.
Ich versuche noch einmal mit dem Radfahren anzufangen.
POZOR
Po slovesech helfen, lehren a lernen je infinitiv s „zu“ jen u rozvitého infinitivu.
Die Theatermitglieder helfen uns aufräumen.
X
Die Theatermitglieder helfen uns, das Zimmer aufzuräumen.
Věta vedlejší účelová vyjádřená pomocí um … zu
Věta vedlejší účelová je v němčině tvořena s „um … zu“ a ptáme se na ni „Za jakým účelem?“
Podmínkou užití této vazby je, že ve větě hlavní a vedlejší musí být shodné podměty.
věta hlavní: | věta vedlější: | |
Ben ist hier, | um dir zu helfen. | (=Ben möchte dir helfen.) |
Ben je tady, aby ti pomohl. | ||
Er ist gekommen, | um sich einen guten Ball zu kaufen. | (=Er möchte sich einen Ball kaufen) |
Přišel, aby si koupil nějaký dobrý míč. |