NĚMČINA


Němčina - vysvětlení gramatiky

Věta, její skladba a druhy vět

Infinitivní vazba


Infinitivní vazba (Infinitive)

B1

Infinitiv je nevyčasovaná základní forma slovesa a v němčině končí na (e)n. Infinitiv stojí ve větě zpravidla na konci. Doprovází další sloveso, na kterém závisí, zda se jedná o infinitiv prostý (bez „zu“) nebo infinitiv s „zu“.

a) Infinitiv prostý následuje po těchto slovesech:

1) modální slovesa: 
    Sie möchten heute im Restaurant essen. 

2) slovesa smyslového vnímání:   sehen, hören, spüren, fühlen
    Peter sieht Jana oft Tennis spielen.  

3) slovesa pohybu:   gehen, kommen, fahren, laufen, …
    Ich gehe jeden Tag schwimmen. 

4) sloveso lassen a bleiben (ve smyslu „nezměnit polohu“)
    Die Eltern lassen ihre Kinder auf dem Spielplatz spielen. 
    Die Henne bleibt vor der Tür stehen. 


b) Infinitiv s „zu“ používáme vždy, když je infinitiv závislý na podstatném nebo přídavném jménu. Stejně jako infinitiv prostý i infinitiv s „zu“ stojí na konci věty. 

1) slovesa vyjadřující mínění:   behaupten, denken, erwarten, glauben, hoffen, meinen, vermuten, …
    Ich hoffe die Maus zu verjagen.  

2) slovesa vyjadřující plán/snahu:   sich bemühen, daran denken, planen, probieren, (nicht) vergessen,                 versuchen, vorhaben, …
    Mary versucht einen Sommerjob zu finden.  

3) slovesa vyjadřující ujednání/výsledek:   abmachen, beschließen, gelingen, vereinbaren, …
    Meiner Schwester gelingt es viele Kirschen zu verkaufen. 

4) sloveso vyjadřující začátek jako beginnen a anfangen 
    Die Sekretärin beginnt den Konferenzraum aufzuräumen.  

5) slovesa vyjadřující rozhodnutí nebo úmysl:   aufgeben, sich bereiterklären, sich entscheiden, geloben,                       schwören, sich trauen, sich verpflichten, sich wagen, sich                          weigern, …
    Entscheidest du dich die Schlange anzufassen?

POZOR
U sloves s odlučitelnou předponou vkládáme částici „zu“ mezi odlučitelnou předponu a sloveso. 
Ich versuche noch einmal mit dem Radfahren anzufangen. 

POZOR
Po slovesech helfen, lehren a lernen je infinitiv s „zu“ jen u rozvitého infinitivu.

Die Theatermitglieder helfen uns aufräumen. 
            X
Die Theatermitglieder helfen uns, das Zimmer aufzuräumen.

 

Věta vedlejší účelová vyjádřená pomocí um … zu
Věta vedlejší účelová je v němčině tvořena s „um … zu“ a ptáme se na ni „Za jakým účelem?“ 
Podmínkou užití této vazby je, že ve větě hlavní a vedlejší musí být shodné podměty.

věta hlavní: věta vedlější:  
     
Ben ist hier, um dir zu helfen. (=Ben möchte dir helfen.) 
Ben je tady, aby ti pomohl.  
     
Er ist gekommen, um sich einen guten Ball zu kaufen. (=Er möchte sich einen Ball kaufen) 
Přišel, aby si koupil nějaký dobrý míč.   

 

Procvičte si "Infinitivní vazbu" zde